Květen 2014

Platoon (Četa)

2. května 2014 v 15:39 | Inna |  Srdeční záležitosti
Přeju všem čtenářům krásné páteční odpoledne. Popravdě, napsala jsem to jenom ze slušnosti. Protože slušná jsem. Skoro.
Rozhodla jsem se přispět do rubriky mých srdečních záležitostí. Mezi které neodmyslitelně patří film, o kterém zde budu básnit.
Film pojednává o válce ve Vietnamu. Jak vám tedy jistě dochází, není to žádný slaďák nebo komedie. Byl natočen již v roce 1986, takže se rozhodně nejedná o nějaký nový filmový trhák. Podle mě je však tento film mnohem lepší než většina slátanin, které se točí v dnešní době.
Mám k tomuhle filmu opravdu velký vztah. Celé to téma, které se zaobírá Vietnamskou válkou mě neskutečně zajímá a když jsem poprvé natrefila na Četu, musela jsem si to ihned pustit.
A teď k samotnému příběhu. V hlavní roli se zde ukáže Charlie Sheen, hrající zelenáče Chrise Taylora, který se rozhodl pomoci americkým vojákům v této prekérní válečné situaci. Jelikož je v četě nový, nikdo ho nebere moc vážně, po pár dnech zjišťuje, že boj nepanuje jen mezi Vietkongem a jimi, nýbrž v samotné četě, ve které se nachází. Rigorózní seržant Barnes, kterého ztvárnil Tom Berenger, totiž naprosto nesouhlasí s názory seržanta Eliase, kterého si zahrál vynikající herec Willem Dafoe, a proto mezi nimi vznikají velké rozpory, což při již dost velkém nátlaku situaci moc nepřidává.
V hereckém obsazení se objevil ve vedlejší roli i můj miláček, Johnny Depp. Dále Kevin Dillon nebo třeba Mark Moses.
Když jsem s lidmi o tomto filmu mluvila, tvrdili, že je to moc brutální a nebyli z něj nějak nadšení. Já jsem ovšem toho názoru, že film je to perfektní. Ano, uznávám, že brutální rozhodně je a v některých chvílích máte buď chuť nadávat a nebo slabší povahy se s lítostí možná rozbrečí. Ale o tom ten film je. Režisér tohoto filmu sám proti Vietkongům bojoval a proto moc dobře věděl jak stvořit mistrovské dílo, které bylo v roce 1986 oceněno Oscarem.
Na závěr bych chtěla dodat, že popisovat válečný film je nesmírně těžké. Víte, mohla bych vám popsat všechno, co se ve filmu všechno odehrálo, ale z toho byste neměli zážitek. U mariňáckejch filmů se prostě děj jen tak zfleku popisovat nedá. Všechny totiž pak zní jako jeden a ten samej, nudnej film. Ale není tomu tak. Všechny ty filmy (dobře, všechny ne) mají totiž svoje osobní kouzlo. Každý z nich v sobě má to něco, co vás prostě zaujme. Já například, jakmile jsem se dočetla, že je to film o válce ve Vietnamu, věděla jsem, že si to musím pustit. A jsem ráda, že jsem tak vykonala, protože od té doby, co jsem si to prvně pustila, je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Tím jak je natočený, díky hereckému obsazení a hlavně díky tomu, že ten pocit, který po celý ten film máte, je neskutečný.























Mrkněte na trailer, třeba vás tím přiměju se na to podívat. A jestli ne. Tak je mi to jedno, nevíte o co přicházíte. :D