Duben 2014

Věděla jsem, že se dočkám

30. dubna 2014 v 19:49 | Inna |  Naprosto (ne)důležité postřehy a názory...
Nebloguju 14 dní a najednou, čuchám čuchám nějaký zajímavý téma týdne. Joo, tohle bylo dost podlý. Asi si tvůrci blogu mysleli, že tenhle týden už na blog nezavítám a proto sem dají tak dobré téma jako jsou závislosti. Ale, pche. Díky Bohu, že je KONEČNĚ téma, které má hlavu a patu. Vsadím se, že příští týden to bude něco ve stylu nesmrtelnout chrousta a podobně.
Přejdu k samotnému jádru věci.
Závislosti.
Schválně jsem si vygooglila tetu Wiki(pedii), co mi ona sama k tomu poví.
Závislost je stav, kdy někdo je podmíněn nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (nebo si myslí že ji potřebuje) ke své existenci. Živé organismy jsou závislé na dostatku kvalitní potravy, vody, vzduchu atd. (jo, já jsem živej organismus a jsem závislá na dostatku kvalitní čokolády!!!!)Toť pár moudrých slov úvodem od tetičky Wiki.
Pro každého je závislot asi něco jiného. Je tomu již dlouho, co mezi největší a nejnebezpečnější závislosti patří drogy a alkohol.
Ale na tohle téma existuje mnoho článků, a tím já se zabývat nechci. Můžu vám tu sice popsat story o tom, jak je to nebezpečný a nic se nemá přehánět a bla bla bla. Jenže, nic novýho.
Zaměřím se na jiné závislosti, o kterých se sice taky mluví hodně, ale ne tolik jako o již zmíněných drogách a alkoholu.
Podívám se na to ze svého hlediska, na čem jsem závislá já
Začneme klasicky. Počítač
Joo prostě joo, i když v dnešní době možná ten počítač převálcoval mobil. S dnešními technickými vymoženostmi ten počítač zapnu tak 3x do týdne. Ovšem mobil mám v ruce pořád. Instagram, facebook, snapchap. Ano, tyto příšerné aplikace navštěvuji zpravidla dennodenně. Nejsem na to pyšná, ale v dnešní době nepatřím k nějakým exotům. Protože v dnešní době spíše patří k k exotům ti, kteří alespoň jednu z těchto aplikací nevyužívají.
Mezi další z mých závislostí patří jídlo.
Fakt hodně dobroučký jídlo. Potrpím si na kvalitní a zdravou stravu. Ale hlavně bohatou a pestrou. Žádný KFCéčka, Mcky a tak dále. Už jen kvůli tomu, že jsem vegetariánka. Ale navíc, dělají tam srajdy, s prominutím. KFC, proklatě dobré drahé kuře.
Kromě kvalitní a zdravé stravy ale taky občas zhřeším. Za velký hřích považuju čokoládu. Čokoláda je moje životní láska. Nedokážu si ji alespoň jednou za čas odpustit.
Jenže, pak je na řadě cvičení.
Další závislost. Nedokážu si představit, že bych snědla 3 proužky toho sladkého, úžasného zla (čokoláda), aniž bych pak alespoň hodinu nedřela.
Hudba také patří mezi neskutečnou závislost. Opravdu. Není dne, kdy bych si neposlechla nějakej pořádnej hard rock, heavy metal nebo grunge. Ale, co se hudby týče, nemyslím tím jen samotný poslech hudby. Mám na mysli také hru na kytaru a zpěv. Jsou to věci, co mě neskutečně naplňují.
V závěru bych chtěla dodat, že je docela ošemetné se zmiňovat, za velkou masu lidí, o nějakých závislostech. Proto jsem zejména mluvila jen za sebe. Každý z nás má totiž jinou úchylku.
Tleskám tomu, kdo celý článek přelouská a uděluji mu řád zlaté vařečky (a hlavně ho uděluju sobě, za to, že jsem to vůbec napsala).

Chce to potlesk

30. dubna 2014 v 19:08 | Inna |  Příběhy obyčejného šílenství aneb Něco z bastardova života
Opravdu. Nadpis článku mluví za vše. Asi to vypadá, že jsem zapomněla snad heslo na blog a proto nepřispívám. Jenže, to by bylo v té lepší variantě. Pravdou je, že si už tak týden říkám: "Napíšu nějaký článek." Pak je ale opak pravdou.
Vždycky mě přejde chuť. V hlavě se mi zmítají myšlenky, které mě od toho psaní nějak odrazují. Nečtou si to, k čemu to je, bla bla bla..
Pak si ale vzpomenu na ty 3-4 lidi, kteří to zde opravdu párkrát navštíví a přispějí nějaký komentář. To mě docela motivuje k téhle "samomluvě" (samopsavě? eee :D).
Dnes tedy konečně přidám (kromě tohoto článku) další tip na film (možná dva..jenže, ehm..znám se, budu ráda když napíšu alespoň jeden :D) a taky jeden nebo dva hudební tipy. Ať jsem trošičku akční. Až na to že vás to nezajímá, ale to zase nezajímá mě, že vás to nezajímá (joo, já vím, že vás nezajímá, že mě nezajímá, že vás to nezajímá..blablablabla).
Mimochodem, vyskočila tady na mě ta "reklama" na MISS BLOG.CZ a v hlavě mi problesklo, že bych to mohla zkusit.
Pak jsem si vzpomněla na to jak vypadám a nápad byl na přihlášení se byl fuč.

Velký bratr tě vidí

5. dubna 2014 v 23:43 | Inna |  Příběhy obyčejného šílenství aneb Něco z bastardova života
Dobře, ten nadpis je trochu mimo - a ten, kdo nikdy neslyšel o TV show Big Brother je právě ještě víc mimo. :D
Tím nadpisem jsem nějak chtěla upozornit na to, že jsem rockovýho basstarda nevymazala z hlavy. Vlasně. Chodím sem docela často. Ale nejsem schopna ze sebe něco vyplodit. Pche. Však co. Kdo to čte? Max tak tři lidi, takže, věřím, že se beze mě obejdete. Jenže, protože jsem tak neskutečně hodná, i těm třem jedincům jsem se rozhodla ozvat - takže přátelé, ano žiju!
Předevčírem měl narozeniny můj manžel, Sebastian Bach (ne, nemyslím Johanna, ale bývalého frontmana skupiny Skid Row). Nejhorší na tom je, že ještě neví, že je můj manžel. To se ale změní, v červenci, na Masters Of Rock mu to hezky povím (fajn to asi ne, ale tak, co já vím..:D) !! Uii, jak já se strašně těším, až ho uvidím naživo. Fajn, sice má ty nejlepší roky za sebou, páč ve čtvrtek slavil 46, ale who cares. Zamlada to byl krasavec. A nejlepší na tom je, že mám velice důvěrný vztah k jeho kopii (vypadá přesně jako Bach, akorát nemá háro jako on, ale je prostě..no, jednoduše, mňam <3, záviďte mi).























nůů, Sebastian :-*

A když teda jsem ten rockovej basstard, chtělo by to i něco o hudbě, jelikož dnešní datum se nese ve vzpomínkách na průkopníka hudebního stylu grunge, Kurta Cobaina. Je tomu 20 let, kdy se střelil do hlavy. 20 let od konce Nirvany. Když budu upřímná, ke Kurtovi jsem nikdy nijak extrémně nevzhlížela. Nikdy jsem ho neměla ráda. Možná je to tím, že všichni ho hrozně žrali. A nechápu proč. Když se řekne grunge, tak si všichni vybaví Nirvanu (nebo spíš možná jen samotnýho Kurta, páč ostatní členy Nirvany jménem neznaj..), a když si tu Nirvanu vybaví, vzpomenou si na Smells Like Teen Spirit. A tím končí. Pak se považujou za její fanoušky, i když znají jen Kurta a jednu písničku. Však co, who cares, budu za drsňáka, když umím prvních 8 tónů Smells. Johooo jsem největší rocker (tralalala, trocha ironie takto navečer neuškodí). Ale když se těhle blbečků zeptáte na víc songů od nich - vědí hovno (ale hlavně, že jsou to velcí fanoušci). Pravej fanoušek přece o tý kapele něco víc ví, no ne? A právě proti těm opravdovejm fanouškům nic nenamítám. Stejný jako když já žeru Guns N' Roses (jakože fakt moc, vím o nich toho tolik, jak kdybych byla jejich stará dobrá známá :D), taky beru, že třeba někdo není fandou GN'R a nemá je rád. Prostě mě akorát strašně serou ti, co chtějí být zajímaví, tak začnou hlásat jací jsou to fanoušci Nirvany. Už jsem se setkala s mnoha lidma, které řadím mezi ty, již zmíněné, blbečky, co se považují za "fanoušky" a znají od nich jednu píseň. To já se třeba hrdinsky přiznávám, že jsem nikdy nebyla fandou Nirvany. Znám od nich, myslím podle názvu, jen tři písničky (to je možná víc, než znají někteří ti rádoby fanoušci). Smells Like Teen Spirit, Rape me a Lithium. Tím končím, víc nevím, snad jen že mají album s názvem Nevermind. :D Ať je to jak chce, Kurta milovali a milovat budou miliony lidí po celým světě. Je to prostě legenda. Takže: Nechť je ti zem lehká, Kurte.

Kurt Cobain

Pro mě osobně je dnešní datum mnohem smutnější kvůli jiné osobě, která v tento den před 12 lety přišla o život, díky kokainu a heroinu. Layne Staley, frontman grungeové skupiny Alice In Chains. Je docela smutný, že se dnes všude mluví jen o Kurtovi a na Layneeho se zapomíná. Měl neskutečně zvláštní hlas. I přes to, že Alice In Chains obnovili v roce 2005 činnost s novým vokalistou, Williamem DuVallem, tak to není ono. Layne se prostě nahradit nedá. Odpočívej v pokoji, Layne.


Layne Staley

Ah jo, zase kilometrovej článek, kterej si po sobě přečtu maximálně tak já a ostatní se dostanou maximálně tak na konec prvního odstavce. Pche. Čtěte lidi, čtěte.

Čusbusautobus, Inna.